Rozhodování na základě faktických údajů (evidence-based policy) je v současnosti vní
máno jako jeden z hlavních pilířů moderního vládnutí. Je založeno na myšlence, že základem rozhodování by mělo být pochopení mechanismů řídících klíčové procesy. A přestože se řada státních aparátů k tomuto principu hlásí, ve využití vědeckých poznatků jsou značné rezervy.
Aktuální otázkou je, jak vědecké poznatky získané základním výzkumem přenést do praxe. Interakce mezi státní sférou, která má rozhodovací (legislativní) funkci, a vědeckou obcí je v řadě oblastí nedostatečná a naráží na rozdílné potřeby obou sfér. To platí i pro environmentální oblast. Environmentální témata patří k těm, kde je význam vědeckých poznatků nad jiné zřejmější. Úloha věděckého poznání je v oblasti životního prostředí naprosto klíčová, protože s malými výjimkami nejsou negativní důsledky přímo viditelné pouhým okem, nýbrž se o nich dozvídáme až po mnohdy složitém a náročném zpracování a vyhodnocení dat získaných často velmi komplikovanou cestou.
Brožura Interakce vědy s politickým a správním rozhodováním v environmentální oblasti, na níž se podílel kolektiv autorů, chce sloužit nejen orgánům státní správy a samospráv, které se snaží využívat vědecké výsledky ve veřejně politických rozhodnutích, ale i studentům a dalším zájemcům. V první části autoři shrnuli obtíže, které komunikace vědců a rozhodovací sféry přináší, a způsoby, jak jim čelit. V druhé části pak tyto obecné principy ilustrovali na případových studiích.
Brožura byla vydána v roce 2018 v edici Strategie AV21 za podpory projektu “Rozmanitost života a zdraví ekosystémů”.
Bližší informace: Mgr. Šárka Angst, Výzkumná infrastruktura SoWa, Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Text ke stažení zde.